Něco málo z historie Kavkazu

Nejstarší doložené známky osídlení na Kavkazu pochází z doby cca 5 000 let před naším letopočtem. Zhruba 1 000 let před naším letopočtem je doloženo osídlení národy Sindů a Meotů, které je možno považovat za předky Adygejců, Čerkesů a Kabardinců. Zhruba ve druhém stol. př. n. l. byla kultura Sindů a Meotů pohlcena příchodem kočovných Sarmatů, kteří v té době ovládali obrovské území od Uralu na severu až po Azovské a Černé moře na jihu.

Na konci 1. stol. n. l. do oblasti Kavkazu pronikli Alanové, kteří si podrobili Sarmaty. Alanové zde vytvořili státní útvar, který i přes nápor Hunů ve 4. st. n. l. přetrval téměř 1 000 let.

V 10. st. n. l. přijímají pod vlivem řeckých věrozvěstů křesťanství a vytvářejí první písmo, vycházející z řeckého. Během 5–7 st. pronikají na Kavkaz Balkárci. V 10. st. sem pronikají rovněž Rusové a území se stává součástí Kyjevské Rusi. Ve 13–15 století ovládli zdejší oblast Tataři (Zlatá Horda).

Po rozpadu Zlaté Hordy v 15. století se začínají formovat zdejší národy – Karačajevci zabrali území v údolí Kubáň a Zelenčuku. Adygové (předchůdci dnešních Čerkesů, Kabardinců a Adygejců) se formují v severozápadní části Kavkazu. Západní Čerkesové zaujali území od Černého moře po řeku Labu. Východní Čerkesové – Kabardinci se rozvíjí na území od Kumy až po Ingušsko.

Národnostně pestrý je východní Kavkaz – Dagestán, kde se hovoří 30 jazyky, přičemž jazyk se může v horách odlišovat údolí od údolí.

V druhé polovině 16. stol. přestoupili Kabardinci pod Ruské poddanství, aby se vymanili z moci Krymského Chána. Rovněž v 16. století. vznikají v údolí Tereku první kozácké pevnosti. V 18. a zejména v 19. stol. se rozvíjí léčebné využití zdejších minerálních pramenů. Na počátku 19. století byly dobyvačnou koloniální politikou carského Ruska vyvolány četné kavkazské války s cílem získat a ovládnout přístup ke Kaspickému a Černému moři. Nejprve byly napadeny auly v Dagestánu, později se boje rozšířily i do Čečenska a Ingušska a dále směrem na západ. Národně osvobozenecký boj probíhal zejména v Čečně. V roce 1864 byli povstalci poraženi. V roce 1922 vznikla v rámci tehdejšího Sovětského svazu Čečenská a Ingušská autonomní oblast. Ty byly v roce 1934 sjednoceny v jednu autonomní republiku s administrativním centrem Groznyj.

Současnost

Kromě zcela samostatné Gruzie se dnes na území Kavkazu v rámci Ruské federace nachází několik územních celků s menší či větší mírou samosprávy. Ztěch nejznámějších se jedná o těžce zkoušené Čečensko a dále například Dagestán, Ingušsko, severní a jižní Osetie, republika Balkarsko-Kabardinská a další.

O Kavkaze

Rady a tipy na cestu